1. Podkova

Klasicistní stavba z roku 1809 bývala součástí olomouckého opevnění, dřívějšího Locatelliho bastionu. Byla vestavěna do pravidelného pětibokého pevnostního objektu, který se budoval mezi dnešními ulicemi Dobrovského a Koželužská v letech 1656–1676. Z bastionu již zbylo jen torzo, protože byl ve 20. letech 20. století zbourán. Cihlový objekt Podkovy byl vystavěn jako vojenská pekárna. Dnes se v něm nachází Restaurace Podkova. V letošním roce zahájil svou činnost designový hostel a café Long Story Short. Výjimečnou podobu prostoru vytvořila designerka Denisa Strmisková. V historickém objektu zkombinovala dřevo, kámen a kov s vintage nábytkem. Zaujme také propracovaný minimalistický navigační systém a celkový vizuální styl od grafického návrháře Jana Košátka. Na vnitřní prostory navazuje příjemná venkovní terasa. V budově Podkovy bylo letos také otevřeno kreativní coworkingové centrum Vault 42. Jedná se o otevřenou společnou kancelář pro kohokoliv pracujícího na volné noze v oblasti IT, marketingu, reklamy a designu. V budoucnu se plánuje znovuotevření stejnojmenné galerie.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pevnost_Olomouc
http://www.longstoryshort.cz/

2. Pavilon A Výstaviště Flora

Pavilon A ve Smetanových sadech byl vybudován v letech 1965–1966 podle návrhu architekta Petra Braunera. Prosklená hala ve tvaru jednoduchého hranolu o rozměrech 59 x 33 m a výšce 9 m se otevírá do okolního parku. Výrazná je jeho konstrukce střechy. Šest konkávních polí nese šest železobetonových pilířů připomínajících stromy. Trubkové příhradové konstrukce evokují větve. V polovině výšky je rampa obcházející halu po vnitřním obvodu. Pavilon od počátku slouží jako výstavní prostor, především pro instalace z okrasných rostlin. Po rekonstrukci v letech 2013–2014 se zde koná mimo výstav a veletrhů také mnoho kulturních a společenských akcí. V přístavbě vznikla stejnojmenná Restaurace A spolu s administrativní částí pro akciovou společnost města. Stavba je napojená na mimoúrovňovou lávku postavenou roku 1965 podle projektu architektů Vladimíra Hradila a Zdeňka Hynka, která propojuje Smetanovy a Čechovy sady.
http://www.flora-ol.cz/

3. Multifunkční dům Litovelská ulice

Funkcionalistická budova na složité nárožní trojúhelníkové parcele Na Litovelské ulici č. 26 byla navržena architektem Josefem Václavíkem na zadání Stavebního a bytového družstva Haná. To chtělo v době hospodářské krize v letech 1932–1933 zbudovat svobodárnu formou tzv. koldomu. Kolektivní bydlení ve čtyřech horních patrech po třinácti malých bytových jednotkách připomínalo spíše pokoje hotelového typu bez kuchyně, koupelny a toalet. Ty byly na každém patře společné. V přízemí domu byla umístěna společná kuchyně s jídelnou, foyer s kanceláří ubytovny a také obchody. Budova má elegantně prohnuté nároží, kombinuje rovnou i sedlovou střechu s arkýřovými okny. V současné době se zde nachází klinika, banka a kancelářské prostory.

4. Kostel Sv. Barbory

Jednolodní barokní kostel sv. Barbory na Selském náměstí ve Chválkovicích byl postaven v letech 1665–1690 uprostřed tehdejší návsi. Stojí na místě bývalé kaple zasvěcené stejné světici a býval důležitým místem zastavení pro poutníky na cestě k nedaleké Bazilice na Svatém Kopečku. Dominantou kostela je hranolová věž s cimbuřím s půlobloučky, což je typické pro kostely na Hané. Ve spodní části se nachází vchod zvýrazněný kamenným portálem, v rozlomeném trojúhelníkovém tympanonu je reliéf sv. Štěpána.

5. Dům Eduarda Bubeníka

Činžovní dům v samotném historickém jádru města v Ostružnické ulici č. 25 vznikl přestavbou historického objektu a ukrývá v sobě gotické a renesanční sklepy s barokními malovanými trámovými stropy. Současná podoba průčelí je provedena ve stylu florální secese, kterou realizovali architekti Bohumil Vodička a Josef Juránek v letech 1910–1912. Fasáda je ve spodních patrech zdobena stroze. Dominantou je však prostor pod korunní římsou s reliéfem dívky v hanáckém kroji s fotoaparátem v ruce od olomouckého sochaře Josefa Hladíka na pozadí ze zlaté a barevné mozaiky. Na římse po stranách stojí dekorační vázy s mozaikovými výplněmi. Majitelem domu byl český majitel fotografického závodu Eduard Bubeník, který chtěl touto výzdobou deklarovat svoji národní identitu.