Dny evropského dědictví | 7.–13. září 2015

Vila Primavesi

Rodinné sídlo manželů Otto a Eugenie Primavesi postavili vídeňští architekti Franz von Kraus a Josef Tölk v letech 1905–1906 v historickém jádru města. Secesní vila na hradbách citlivě zapadá mezi barokní budovu Konviktu a kostela Sv. Michala. Charakterizuje ji barokně modelovaná mansardová střecha, nezdobná fasáda, barevná mozaika u vchodu, arkýře a různě tvarovaná okna. Velmi kvalitní je také vnitřní dispozice zajišťující funkční členění na společenskou a intimní část. Hlavním prostorem se stala dvoupatrová obytná hala s krbem, fontánou, schodištěm a vitráží s motivem panoramatu historické Olomouce. Na vysoké úrovni bylo také technické zázemí napojené na vlastní elektrárnu, ústřední vytápění, centrální vysávání prachu či ventilační systém. Architekti navrhli většinu vybavení vily spolu se sochařem Antonem Hanakem, autorem řady užitých i volných výtvarných děl, jako byly fontány, vstupní mozaika nebo vybavení nově zrestaurované jídelny. Na vybavení domu se podílel další významný architekt Josef Hoffmann, který je autorem letoviska rodiny Primavesi v Koutech nad Desnou. Rodina navázala kontakt s výtvarníkem Gustavem Klimtem, od kterého získala řadu prací.
Po odstěhování rodiny do Vídně, přešla vila do cizího vlastnictví, byla přestavěna na sanatorium, v 50. letech znárodněna a změněna na zdravotní středisko. V roce 1992 byla v restitučním řízení vrácena dědicům, kteří se snaží o její obnovu.
http://www.vilaprimavesi.cz/
http://tourism.olomouc.eu/sights/buildings-and-palaces/villa-primavesi/cs

Hotelový dům

Hotelový dům byl postaven v letech 1959–1960 podle projektu architekta Tomáše Černouška, ve spolupráci s architekty Karlem Dolákem a Jiřím Zrotalem. Je to jednoduchá a funkční devítipodlažní stavba inspirovaná tzv. bruselským stylem. Jedná se o tzv. kolektivní dům pro mladé začínající páry a svobodné osoby, ve kterém měly být soustředěny veškeré funkce, které člověk potřebuje k životu. V jednom objektu bylo nejen bydlení, ale i veškeré občanské vybavení, včetně zajištění kulturního i společenského života nájemníků. V hotelovém domě to byla prádelna, klubovny, čítárna, místnost pro sport nebo samoobslužná restaurace. Na střešní terase byly sluneční lázně s pískovištěm a sprchami. Bydlelo se ve 215 prefabrikovaných obytných buňkách o velikosti 16,7 m2 s vlastním sociálním zařízením a vestavěnou kuchyňkou. Podobné domy byly postaveny ve Zlíně a v Litvínově. Dnes dům slouží jako hotel i pro dlouhodobější ubytování.
http://www.sno.cz/hotelovy-dům
http://tourism.olomouc.eu/services/accommodation/hotels/hotelovy-dum/cs

Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci

Budova olomoucké pobočky Krajského soudu v Ostravě vznikla rekonstrukcí objektu bývalých tiskáren ze 70. let, ze které zůstal jen železobetonový skelet. Autorem přestavby z let 2005–2007 je architekt Miroslav Pospíšil z Ateliéru r. Nová budova respektuje charakter původní a vhodně ji doplňuje novými prvky minimalismu a high-tech. Přízemní část je maximálně otevřená. Stavbu před rušnou ulicí chrání rozměrná skleněná protihluková stěna s latinskými citacemi různých zákoníků a kovová konstrukce s lamelami. Díky těmto prvkům získala stavba jedinečný charakter, který pomocí skla, kovových konstrukcí a venkovnímu schodišti zdůrazňuje původní průmyslový charakter stavby a současně dává budově důstojný vzhled.
http://www.atelier-r.cz/cz/realizace/rekonstrukce-objektu-byvalych-tiskaren-na-budovu-krajskeho-soudu-v-ostrave-pracoviste

Restaurace Fontána

Budova dnešní Restaurace Fontána byla postavená v roce 1879 architektem Franzem Kottasem. Stojí na místě bývalého dřevěného kiosku z 20. let 19. století. V minulosti se jí říkalo „lázeňský pavilon“ nebo „Vilémova dvorana“, na počest dómského probošta Viléma Schneeburga, který spolufinancoval provoz parku i výstavbu pavilonu. Novorenesanční stavba stojí na vyvýšené terase s velkými půlkruhovými okny, vchod je zdůrazněn štítem a polosloupy s antickými hlavicemi. Budova byla v minulosti několikrát přestavována. Při poslední kompletní úpravě z let 2007–2010 došlo k rekonstrukci oken a dveří, fasády, byly opraveny štuky, změnila se dispozice interiéru, vznikly dva nové salónky a upravil se prostor před budovou. Stavba tak po letech slouží opět svému původnímu účelu.
http://www.restauracefontana.cz/historie
http://tourism.olomouc.eu/leisure-time/olomouc-parks/cs

Hromův dub

Hromův dub je památný strom, který byl vysazen roku 1577 jako jeden ze stromů břehové aleje a zpevňoval hráz tehdejšího Velkého rybníka, který se nacházel severně od Olomouce, v místech mezi dnešními Hlušovicemi a Chomoutovem. Jedná se o dub letní (Quercus robur) starý 438 roků a vysoký 27 m, v obvodu měří 630 cm. V roce 2010 zvítězil mezi 53 navrženými stromy v celostátní anketě Nadace Partnerství a stal se Stromem roku 2010. Za jeho úspěchem do značné míry stál Jiří Košík ze sdružení Senior Activity. Dub roste v místě zvaném Strážná bouda, kde původně stálo obydlí správce rybníka tzv. baštýře. V roce 2011 zde byl založen 1. Rodinný háj nazvaný právě Strážná bouda. Na ploše o rozloze 800m2 bylo vysazeno 33 dlouhověkých odrůd stromů jako je dub, lípa, habr, jilm nebo javor. Prostor je přístupný po polní cestě od Černovíra nebo polní cestou z Chomoutova.
http://rodinnehaje.flox.cz/haj-c-1-strazna-bouda/o-projektu-strazna-bouda
http://stromroku.cz/Finaliste/2010/Hromuv-dub.aspx?lat=49.6397311&lon=17.25250690000007&z=15

Fort XIII: Nová ulice

Fort XIII: na Nové ulici je součástí systému fortové pevnosti města Olomouce. Jeho výstavba začala roku 1850 a byla dokončena o čtyři roky později. Má půdorys pětiúhelníku a v jeho středu se nachází reduta podkovitého tvaru, kde se zachovalo pískovcové cimbuří či arkýře. Fort nebyl nikdy vystaven útoku nepřítele. Pevnůstka sloužila jako kasárenský objekt, muniční sklad, dělostřelecká laboratoř nebo vězení. V závěru 2. světové války, v květnu 1945, zde fašisté popravili sedmnáct vlastenců z Kožušan. Tuto tragickou událost připomíná pamětní deska. Fort XIII. je v soukromém vlastnictví, pro veřejnost je otevřený každý víkend a návštěvníci mohou vidět soudobou vojenskou techniku, obří model Císařsko-královské Olomoucké pevnosti v roce 1758 a řadu výstav. Už na příští víkend se v této pevnosti chystá setkání modelářů Morava Open 2015.
www.cisarska-pevnost.cz
https://www.facebook.com/pages/Lagerfort-XIII-Ziegelschlag/1481971685410330?fref=ts

Husův sbor

Husův sbor Československé církve husitské byl postaven v letech 1924–1926 podle projektu olomouckého architekta Huberta Austa, žáka Josipa Plečnika a mimo jiné autora Mauzolea jugoslávských vojínů v Bezručových sadech. Monumentální neoklasicistní stavba je pojata jako trojlodní bazilika, se širokým schodištěm a sloupovím v průčelí, završená kopulovitou neckovitou střechou. Protože původnímu projektu byla představiteli církve vytýkána nedostatečná sakrální podoba, Aust k projektu připojil úzkou kostelní věž zakončenou kalichem, která za 2. světové války sloužila německým vojákům jako kulometné hnízdo. Vnitřní prostor je vzdušný, dostatečně osvětlující velkými vertikálními okny. Strop rozčleňují výrazné čtvercové kazety, v bočních lodích ploché a ve střední klenuté. Součástí na svou dobu mimořádné církevní stavby je přednáškový sál, administrativní místnosti, byty a kolumbárium, které vzniklo až v letech 1937–1942.
http://www.husuvsborolomouc.cz/Husuv-sbor.html

Nová lékárna Fakultní nemocnice Olomouc

Autorem nové lékárny Fakultní nemocnice je architekt Miroslav Pospíšil z Ateliéru r. Byla zprovozněna v letech 2014–2015. Stavba je tvořena dvěma hmotami. Vyšší čtyřpodlažní budovu s výraznou tmavě šedou fasádou oživují atypická oválná a kulatá okna, která mají svým tvarem připomínat tobolky a tablety, a dále reliéfy rostlinných motivů, odkazující na původ léčiv v bylinách. Druhou přízemní část tvoří otevřená skleněná fasáda doplněná pohledovým betonem a slouží pro výdej léčiv. Interiér je charakterizován výraznou žlutozelenou barvou. Lékárna obdržela titul Stavba roku v kategorii Stavby technologické a pro průmysl a zemědělství v rámci soutěže Stavba roku 2014 Olomouckého kraje.
www.atelier-r.cz
www.fnol.cz

Obchodní dům ASO

Obchodní dům společnosti Ander a syn Olomouc (ASO) na ulici 28. října byl postaven v letech 1937–1938 podle projektu architekta Bohumíra F.A. Čermáka. Stejný autor o rok dříve dokončil kancelářskou budovu a skladiště pro stejnou společnost v Legionářské ulici. Obě byly postaveny ve funkcionalistickém slohu. Šestipodlažní polyfunkční stavba v centru města se vyznačuje proskleným vstupem, pásovými okny a světlou kamennou fasádou ve třech nadzemních patrech. Veřejnosti je přístupná také terasa kavárny v posledním patře s trubkovým zábradlím, ze které je zajímavý výhled na město. Železobetonový skelet a ocelová konstrukce průčelí umožňuje maximálně otevřený vnitřní prostor, který lze využít pro obchod, kanceláře i bydlení.

Vila Roberta Schneidera

Architekt Berty Vojtěch Ženatý po svém pobytu v USA pracoval ve Zlíně pro firmu Baťa, byl propagátorem typizovaného rodinného domu a amerického způsobu bydlení, které definoval v publikaci Americké domečky. Hlavním rysem byla efektivnost, úspornost a funkčnost bydlení. Rodinný dům v městské části Lazce projektoval Ženatý v roce 1930 pro ředitele olomoucké pojišťovny Roberta Schneidra. Jedná se o strohou dvoupodlažní stavbu z bílých neomítnutých cihel, umístěnou na čtvercovém půdorysu. Průčelí domu tvoří schodiště s krytým vstupem a trojdílná prostorná americká posuvná okna. V interiéru se nachází hlavní obytná místnost s krbem nebo kuchyň s dochovaným původním vybavením, která se pod vlivem emancipace amerických žen stala důležitou součástí chodu domácnosti.
http://slavnestavby.cz/?i=2324/vila-roberta-schneidera